Klíčové slovo Pre Code

Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla.

V lesích je nalezeno mrtvé tělo školačky Elsie a obyvatelé města žijí ve stavu tísnivé hrůzy. Policie zoufale pátrá po vrahovi a popudí proti sobě podsvětí, které odmítá za vraha považovat někoho ze svých řad. Organizace zločinců se proto rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou...

Legendární příběh Brama Stokera byl pro filmové plátno zpracován bezpočtukrát, ale žádný snímek se nesetkal s tak velkým ohlasem jako ten první z roku 1931. Na nejtemnějším místě Karpatských hor se tyčí hrad hraběte Draculy a děsí vesničany v přilehlém okolí Transylvánie. Bela Lugosi proslul jako ten nejlepší představitel Draculy všech dob. Spolu se specialistou na horory, režisérem Todem Browningem, výstižně zachytili plíživou atmosféru příběhu, při kterém vám stydne krev v žilách. Dracula zůstává jedním z největších drahokamů v pokladnici světové kinematografie.

Slavné filmové monstrum, obří opičí samec King Kong, vzbuzuje úžas filmových diváků už od roku 1933. Právě první verze jeho příběhu se stala nezapomenutelnou legendou, a to navzdory dvěma velkorozpočtovým remakům z let 1976 a 2005. Film vypráví příběh režiséra Carla Denhama, který se najatou lodí vydá na tajuplný ostrov, aby tam s nic netušící herečkou Ann Darrowovou natočil dobrodružný příběh na motivy pohádky Kráska a zvíře. V ostrovní džungli se totiž nacházejí desítky prehistorických tvorů. Mezi nimi i obří gorila, zvaná Kong. Domorodci, kteří drží zvířata za obrovskou starobylou zdí, herečku unesou a obětují ji Kongovi. Štáb ji však z opičákových spárů po dlouhém boji zachrání. Podaří se mu dokonce Konga omámit a převézt do New Yorku. Tam však začíná druhá část strhujícího dramatu: Denhamova nová atrakce se totiž utrhne z řetězů a rozpoutá v ulicích peklo.

Boris Karloff ztělesnil nejproslulejší monstrum filmové historie ve snímku, kteří mnozí považují za bezkonkurenčně nejlepší horor všech dob. Dr. Frankenstein (Colin Clive) je odhodlán vzepřít se koloběhu života a smrti a z kusů lidského těla sestaví živé monstrum. Zručná adaptace novely Mary Shelleyové, pod kterou je podepsán režisér James Whale, a Karloffův procítěný portrét monstra toužícího nalézt svou vlastní identitu povýšil Frankensteina na jedno z nejzásadnějších děl světové kinematografie

Zrůdy na samém počátku zvukové éry vyprodukovalo největší z hollywoodských majors, MGM, aby vzápětí sám jeho boss, veliký Louis B. Mayer, nechal zničit originál a toto dílo na celých třicet let odsoudil k zapomnění. Důvod, proč tento film tolik popudil dobové publikum, je stejný jako důvod, proč se v druhé půli 60. let stal kultem – je to nejspíš nejbizarnější film, jaký kdy v Hollywoodu vznikl.

Příklad hodný následování: za skromných podmínek natáčený film o umíněné milionářské dcerce na útěku, jíž je nápomocný novinář sledující vlastní cíle, se honosí popularitou nečekaného hitu, pětinásobnými oscarovými vavříny tak nezvykle udělenými komedii, i historickou výsadou ikonického evergreenu.

Oslňující filmový debut slavného Claude Rainse, jež bravurně ztělesnil tajemného lékaře, kterému se podařilo objevit sérum neviditelnosti. Maskován bandáží a černými brýlemi, Rains přijíždí na Anglický venkov, aby utajil svůj ohromující objev. Stejné sérum, které mu umožnilo stát se neviditelným, v něm vzbuzuje nutkání páchat čím dál tím strašlivější zločiny. Mistr hororů James Whale natočil podle románu H.G. Wellse film, který dalece předběhl svou dobu a dodnes zůstává nezapomenutelným milníkem světové kinematografie.

Herecké umění Borise Karloffa kulminovalo v roli, která se stala legendou stříbrného plátna. Mumie, Im-Ho-Tep, je po 3,700 letech přivedena zpátky k životu týmem Britských archeologů. Im-Ho-Tep býval veleknězem, jež se pokusil zachránit milovanou panu zaslíbenou bohům, a proto ho zaživa mumifikovali. Obživlá mumie se vydává hledat ztracenou lásku. Dnes, padesát let po svém prvním uvedení do kin, zůstává Mumie obrovským filmovým zážitkem, jedním z nejlepších hororů, které kdy Hollywood stvořil.(

Mladá Jane Parker cestuje do africké džungle spolu se svým otcem Jamesem, který se společně s lovcem Harry Holtem shání po slonovině. James Parker je pevně přesvědčen, že někde v divočině existuje sloní hřbitov, na němž zahálí spousta nevyužité slonoviny. Po dlouhém bezvýsledném hledání dorazí expedice k tajuplné hoře Mlčení, která je chována domorodými obyvateli v nevysvětlitelné úctě. Zde se skutečně objeví mnoho sloních koster. K překvapení cestovatelů se však se vynoří i podivná forma lidského života: Jane je unesena divokým bílým mužem – Tarzanem.

Nicku Charlesovi se povedla se svojí novomanželkou Norouvýborná partie. Je pěkná, bohatá a velkoryse akceptuje Nickův nestejnorodý přátelský kruh z let, kdy býval detektivem. Když je policie v nesnázích se sérií vražd, jež jdou zřejmě na konto beze stop zmizelému podnikateli Clyde Wynantovi, byla by Nora ráda, aby si jeji muž ještě jednou zahrál na detektiva.

Film Modrý anděl učinil jak z režiséra Josepha von Sternberga, tak zejména z herečky Marlene Dietrich hvězdy první velikosti, jimž filmový Hollywood ležel u nohou. Sternberga začali považovat za kouzelníka světla a stínu a na Marlene čekala spousta rolí. Modrý anděl představuje kabaret, v němž se úctyhodný a respektovaný profesor Rath pod vlivem zpěvačky Loly proměňuje v člověka postupně ztrácejícího i poslední špetku lidské důstojnosti.(

U malého ostrůvku ztroskotá loď poté, co najede na mělčinu. Zdá se, že bójky vyznačující bezpečný průplav někdo úmyslně posunul. Jen jediný člověk přežije potopení lodi i následné řádění žraloků – dobrodruh Robert Rainsford (Joel McCrea). Na ostrově Bob objevuje starou pevnost obývanou ruským podivínem hrabětem Zaroffem (Leslie Banks) a jeho ještě podivnějšími nemluvnými sluhy. Zdá se, že Bobova loď nebyla první, která se v těchto místech v poslední době potopila. Bob se tak v domě setkává se sourozenci Evou a Martinem Trowbridgeovými, také ztroskotanci. Ve vhodné chvíli Eva Robertovi svěří své obavy z nepochopitelného chování jejich hostitele. Té noci Martin Trowbridge záhadně zmizí. Lov na lidi může začít.

Mladý zvěd Breck Coleman vede vlak s povozy po nebezpečné stezce do Oregonu, snaží se získat náklonnost krásné pionýrky Ruth Cameronové a plánuje pomstu drsným ničemům, kteří v minulosti zavraždili jeho přítele.

Christina se stala královnou již v 5-ti letech. Během její vlády se Švédsko stalo silnou evropskou dominantou. Jako anglická královna Elizabeth I., tak i Christina je nucena k politicky výhodnému sňatku se svým bratrancem, ale její srdce patří španělskému emisarovi Antoniovi. Stejně jako u Elizabeth I. Se stane náboženství ohniskem protestů a nepochopení Španělů pro svazek jejich královny s katolíkem

V pořadí čtvrtý film Sternberga s Marlene Dietrichovou, inspirovaný povídkou Guy de Maupassanta Kulička. Příběh lásky exkluzivní kurtizány, čelící destruktivním silám osudu. Ve vlaku, který je vydán na milost protivládních vzbouřenců, po letech potkává svého osudového muže. Exotické prostředí Číny, prudké střety demagogických postojů, barbarská záliba v krutosti a situace plné palčivých emocí umocňují věrohodnost velkých gest protagonistů melodramatického příběhu, který von Sternberg s pomocí kameramana Lee Garmese umně vypráví především prostřednictvím obrazové stylizace nesené světlem šerosvitu. Zastřená hloubka prostoru, obličeje tonoucí v polostínech, náznaky potlačených gest otevírají prostor nevyslovenému, jež vždy bylo podstatou Sternbergovy umělecké výpovědi. Šanghajský expres vynesl Sternbergovi oscarovou nominaci.