Klíčové slovo Blood Transfusion

Robert Morgan jako jediný člověk nepodlehl zákeřné epidemii, jenž proměnila lidstvo v bytosti vypadající jako upíři.

Jeden z nejpozoruhodnějších filmů světové kinematografie první poloviny 20. století (natočen 1932) se vyznačuje hypnotickou, až surreálnou atmosférou, budovanou už od prvních záběrů. Snový charakter filmu, v něm Dreyer volně vycházel z povídky spisovatele Sheridana Le Fanua Carmilla (o čtvrt století starší než Stokerův Dracula), je budován jak specifickým výtvarným stylem, tak i překrýváním a splétáním dějových linií.

Transylvánie, 1874. Za tmy, bez zbytečných svědků, je do hrobu kladeno mrtvé tělo. Předtím, než hrobník zasype tělo hlínou, probodne mrtvole dvojice mužů srdce špičatým kůlem a odejde, zanechajíc hrobníka dokončit svojí prácí. Z tmy sa však přikrade shrbená postava, hrobníka umlčí a tělo neznámého odnese do vesnice, kde zaplatí místnímu lékařovi, aby provedl transplantaci srdce. O 6 let později je lékař John Pierre (Vincent Ball) odsouzený pro nezdařenou transfúzi krve na doživotní pobyt v trestanecké kolonii. Na poslední chvíli je však rozsudek změněn a on se dostává do vězení pro zločince s mentálním postihem. Vyžádal si ho tam jistý Dr. Callistratus (Donald Wolfit), který se zabývá výzkumem v oblasti transfúze krve. Jak se John postupně seznamuje s věznicí, dochází mu, že tu jde o veľmi zvláštní typ vědeckého zkoumánií...