Klíčové slovo Dance Act

Kabaretní hvězda Lucky (Fred Astaire) se stane v den své svatby obětí nemístného žertu kolegů v divadle a raději odjíždí s přítelem do New Yorku, aby se vyhnul veřejné ostudě. Poté, co jeho vykutálený kamarád okrade neznámou dívku na ulici, pokouší se Lucky jeho chování napravit. Sleduje dívku až ke dveřím taneční školy, aby ji našel a omluvil se. Neváhá se kvůli tomu zapsat do kurzů tance. Krásná neznámá (Ginger Rogersová) však není žačkou, jak se domníval, ale velmi dovednou a trpělivou učitelkou tance. Nezbývá než předstírat, že naléhavě potřebuje doučování. Ve filmu Svět valčíků je třeba ocenit jeho gradující hudebně taneční výstavbu, kdy jednotlivá menší čísla jsou podřízena velkolepému finále, impozantnímu číslu Bojangles of Harlem, které svou stylizací připomíná broadwayské jevištní show. Režisérem snímku byl tentokráte George Stevens, se kterým o rok později natočil Astaire ještě snímek Nevěsta v rozpacích (1937).

První distribuovaný muzikál, který byl plně ozvučen. Před ním existovaly pouze částečně ozvučené filmy. Film byl žhavou novinkou, kde již samotný slogan filmu “ All Talking - All Singing – All Dancing“ (celomluvený – celozpívaný – celotaneční) dokáže vyjádřit tehdejší novátorství. Příběh pojednává o milostném trojúhelníku mezi umělci z divadla. Láska je zde využita pouze jako jednoduché vodítko k muzikálovému zpracovaní, kdy láska vítězí nad silou.

Bývalý pár varietních tanečníků, jejichž nejznámějším číslem byla imitace slavné muzikálové dvojce Ginger Rogersové a Freda Astaira, se potkává po více než dvaceti letech, aby vystoupil v televizní show spolu s jinými imitátory. Během přímého přenosu dojde k výpadku elektrického proudu, což umožní protagonistům zavzpomínat na časy zašlé slávy a na svět, ve kterém bylo vše pomalejší a mnohem skutečnější.