Klíčové slovo Salvation

Ben Hur je šlechticem a současně i bohatým obchodníkem v Jeruzalémě-Judaie. Do města přichází nový římský tribun Messala, který byl v dětství Hurovým přítelem. Doba a politika je však brzy postaví proti sobě, hlavně také proto, že Ben odmítá udat své krajany, když jej o to Messala žádá. Z Antiochie v té době přijíždí dcera Simonidese Esther, které Ben dává coby své otrokyni jako svatební dar svobodu. V den příjezdu guvernéra vyjde celá rodina na střechu, aby se podívala na slavnostní průvod, Benova sestra Tirzah zavadí o uvolněnou dlaždici, a ta padá přímo na guvernérovu hlavu a vážně jej zraní. Tento incident bere Hur na sebe, a je za tuto nešťastnou náhodu odsouzen na galeje, a matka se sestrou uvězněny. Ben přísahá Messalovi pomstu. Po třech letech na galejích a později na galéře, Ben zachrání konzula Arria, který se stane vítězstvím nad piráty slavným.

Antihrdinu kultovního neo-noiru Abela Ferrary poznáme pouze jako Poručíka (Harvey Keitel). Zato se dostaneme hluboko pod kůži osobnímu peklu, které zkorumpovaný, opilý, zdrogovaný a násilnický policista prožívá v New York City při vyšetřování případu znásilněné jeptišky. Nekompromisní snímek byl částečně natáčen guerillovým stylem ve skutečných lokacích a pro explicitnost získal rating NC-17.

V takzvané zlaté éře švédského filmu v době ohraničené přibližně léty 1913 až 1923 poskytovala filmovým autorům častokrát inspiraci domácí literatura, především díla Selmy Lagerlöfové. Tak tomu bylo i v případě jejího románu Vozka smrti, který převedl na plátno Victor Sjöström. Film se proslavil působivým použitím dvojexpozice pro duchařské scény; tento postup by sice známý už v prvních letech kinematografie ( Meliés ), ale teprve Sjöström z něj vytěžil tak silnou emoci a poetičnost. Proti nesporným a trvalým hodnotám k nimž patří i bezpečné zvládnutí složitě pomocí retrospektiv vyprávěného příběhu stojí určité rysy, poplatné době, které dnes působí příliš mravokárně a křečovitě hlavně celé moralistní pojetí. Přesto není důvod odporovat švédskému historikovi Runemu Waldekranzovi, jenž napsal: Vozka smrti byl mistrovským dílem Sjöströmovým, ale znamená i vrchol švédské němé kinematografie.

Odvážná princezna Fantaghiro společně s malou královskou dcerkou Smeralda bojuje o život milovaného prince Romualda proti špatnému černokněžník ... Před mnoha lety žili v bažinách černokněžníci, skřítci a jiné neobyčejné bytosti, které znali tajemství dobra a zla. Všichni, až na jednoho, využívali své schopnosti moudře. Kvůli obávanému a ukrutnému čaroději Tarabasovi (Nicholas Rogers), Pánu temnot, jim však lidé přestali věřit, a proto se ostatní nadpřirozené bytosti rozhodli Tarabase zneškodnit. Tarabasovi je jejich snažení pouze na smích, protože se spoléhá na to, co je napsáno ve hvězdách že on jediný bude mít moc nad dobrem a zlem na celém světě. Černokněžník mu však prozradí i další proroctví, o kterém neměl Tarabas ani tušení - jednoho dne jeho moc zlomí sotva desetiletý potomek královského rodu, který ho přemůže svou nevinností.

A small Norwegian town experiencing warm winters and violent downpours seems to be headed for another Ragnarök -- unless someone intervenes in time.

A dream of falling from the sky...and then birth. Rakka is born from a large cocoon into the Old Home, greeted by a group of females with small wings on their backs and shining halos above their heads. Soon Rakka’s own wings grow, a halo is placed on her head and she is told that she must work in the nearby town of Grie. She soon realizes that the town and the entire world they live in are confined behind the Wall, a tall, impenetrable wall that none except the mysterious Toga are allowed to exit.