Klíčové slovo Eye

Dva báječní muži s nekonečnou fantazií a třetí rozměr. Kombinace těchto faktorů stvořila temnou pohádku Koralína a svět za tajnými dveřmi. Dobrodružný příběh, který vzdáleně připomíná Alenčinu výpravu do světa za zrcadlem, se zrodil v hlavě Neila Gaimana, jednoho z nejlepších autorů fantasy současnosti. V jiné hlavě, která patřila tvůrci slavné Předvánoční noční můry Henrymu Selickovi, se zase vylíhnul nápad na jeho filmové zpracování. A ne ledajaké. Poprvé v historii kinematografie Selick zkombinoval metodu tradiční stop-motion animace a stereoskopického 3-D. Vznikl nikoliv pouhý film, ale zážitek, který lze jen velmi obtížně popsat slovy. Jedenáctiletá Koralína Jonesová je zvědavé a neposedné děvče s rašící pubertou. O to bolestněji na ni doléhá, že se z města tepajícího životem odstěhovala do barabizny kdesi v „pustoprázdnu“, kde na ni rodiče permanentně nemají čas a jediným vrstevníkem je kluk jménem Wybie, z něhož se vyklubal velmi otravný protiva.

Sydney Wells je známou losangeleskou koncertní housliskou, která v dětství přišla nešťastnou náhodou o zrak. Transplantace očí je její jedinou šancí. Konečně nastal její čas. Po operaci se zdá být vše v naprostém pořádku. Za pomoci lékaře Paula Faulknera a své sestry Helen se začne Sydney znovu zapojovat do běžného života. Jenže její štěstí je krátkodobé. Začínají se jí zjevovat stínové postavy a děsivé představy. Jedná se o následky operace, nebo si jen její mozek zvyká na zrak a přízraky jsou pouhým produktem její fantazie? Ale co když je to vše skutečnost? Rodina a přátelé začnou pochybovat o její příčetnosti, ale Sydney brzy zjišťuje, že jí její anonymní oční doktor nějakým způsobem otevřel dveře do hrozivého světa, který kromě ní nikdo nevidí.

Dobrodružné fantasy, které jde napříč více žánry (sci-fi, pohádka, drama, komedie nebo dokonce horor), si zakládá hlavně na vizuálním stylu, který je specialitou tohoto režisérského dua. Hlavním rysem filmu je ponuré středověké město navozující depresivní atmosféru a bizarní scény a postavy. Vše se točí kolem šíleného Kranka, který trpí neschopností snít, a proto využívá malých dětí, aby z nich nasával jejich fantazii. Jeho uměle vytvořený „rodinný“ kruh dále tvoří trpasličí žena, migrénou trpící mozek v akváriu a šest naklonovaných stvořitelů-narkoleptiků (Dominique Pinon). Bizarnost nechybí ani dalším postavám, např. Chobotnici (siamské dvojče) nebo sektě kyklopů s extrémně citlivým sluchem.

Dr. Xavier vyvíjí oční kapky, jejichž cílem je zvětšit rozsah lidského vidění, což umožňuje člověku vidět za „viditelným“ spektrem do ultrafialových a rentgenových vlnových délek a dále. Postupem času se zvyšuje vizuální kapacita Xaviera a jeho schopnost ovládat ji klesá. Nakonec už nemůže vidět svět z lidského hlediska, ale pouze ve formě světel a textur, které jeho mozek nedokáže plně pochopit.

Filmový horor Vrata do podsvětí zaujal ve své době diváky v amerických kinech vynikajícími speciálními triky natolik, že se po dlouho dobu držel na předních místech v žebříčku divácké atraktivity v USA. Jde o film určený mládeži i dospělým. Obyčejná Americká rodina v něm zažije neobyčejný víkend, děti totiž najdou na zahradě pootevřená vrata do podsvětí.

Tři roky po odchodu od policie požádá starší kolega Willa Grahama o návrat. Měl by pomoci v pátrání po nemilosrdném psychopatovi, který vyvraždil už dvě rodiny. Graham je nadán šestým smyslem a proto nepoužívá při pátrání po psychopatech obvyklé postupy. Metoda, kterou používá, je sice pro jeho vlastní duševní zdraví nebezpečná, ale umožňuje mu pochopit lidi s vyšinutým myšlením a předvídat jejich další kroky. Ani tentokrát Graham nezklame a najde cestu k vrahovi. Ještě však není vyhráno… Film je přepisem románu Thomase Harrise Červený drak a důležitou roli v něm hraje kanibalistický vrah dr. Hannibal Lecter, proslulý z pozdějšího Harrisova románu Mlčení jehňátek a z jeho filmové adaptace.