Klíčové slovo Taliban

Členové amerických zvláštních jednotek Navy SEALs jsou nejlepší vojáci na světě: fyzicky zdatní a psychicky odolní takřka za hranice lidských možností; nejlépe vycvičení, vybavení dokonalou schopností přežít kdekoli. V noci z 27. na 28. června 2005 jsou čtyři členové elitní jednotky vysazeni helikoptérou v afghánských horách. Úkolem operace Red Wings je na nedaleké základně Talibánců zneškodnit jednoho z jejich pohlavárů, blízkého přítele Usámy bin Ládina. Hned na začátku ale řeší problém, který nečekali. Narazí na místního pastevce, ještě chlapce, a vojáci rázem stojí před morálním dilematem: mají dítě zabít anebo ho pustit a riskovat prozrazení? Rozhodnou se pro druhou možnost. Chyba. V krátké chvíli čelí obrovské přesile po zuby ozbrojených Talibánců a následuje krvavá bitva na život a na smrt.

Postřelený velitel jednotky Navy SEAL musí provést dítě do bezpečí skrz hozenou rukavici nepřátelských povstalců Talibanu a přežít v kruté afghánské divočině.

Snímek „12 hrdinů“ se odehrává v trýznivých dnech, které následovaly po událostech 11. září 2001. Americká speciální jednotka vedená kapitánem Mitchem Nelsonem je vybrána, aby byla jako první poslána do Afghánistánu na velice nebezpečnou misi. Musí zde v drsných horách přesvědčit generála Severní Aliance Dostuma, aby se k nim připojil v boji proti společnému nepříteli: Talibánu a jejich spojencům z Al-Káidy. Kromě překonání vzájemné nedůvěry a obrovských kulturních rozdílů musí Američané – zvyklí na moderní způsob boje – přijmout prastarou strategii válčení na koních. Navzdory této rozpačité alianci musí noví spojenci čelit drtivé převaze – nelítostnému nepříteli, který nebere zajatce.

Kontroverzní novinářka Elsa působící v Afghánistánu je unesena členem Talibanu. Únosce vyvěsí na internet video stanovující nejzazší termín její popravy. Zpravodajská služba odhalí, že se Elsa nachází ve vesnici na hranici s Pákistánem. Šestičlenná speciální jednotka je vyslána do nebezpečné oblasti, kde vládnou rebelové. Záchrana Elsy je úspěšná. Nejtěžší část mise ale všechny teprve čeká: útěk z Pákistánu a přechod přes divoké, pusté a nehostinné hory Hindúkuš s nelítostnými pronásledovateli v zádech.

Afghánská metropole Kábul, sedmdesátá léta. Malý Hassan se svým tátou slouží u Amirova otce. Přes třídní rozdíly jsou oba stejně staří kluci velkými přáteli. Pak ale Amir Hassana zradí. Amirovy výčitky svědomí spolu s invazí sovětských vojsk do země oba chlapce navždy rozdělí. Zatímco Hassan zůstává v Afghánistánu, Amir s otcem utíká přes Pákistán do Spojených států, aby tu uskutečnili svůj americký sen. O pár let později je z Amira spisovatel, kterému právě vyšla první knížka. Oženil se s krásnou krajankou Sorayou, pochoval otce a absolvoval telefonát, který změnil jeho život. Z rodného Afghánistánu zavolal po letech starý rodinný přítel a nabídnul mu vykoupení za dávné selhání. Amir se musí vrátit do země, teď ovládané Talibanem, a odvézt z ní malého syna přítele, kterého kdysi tak strašně zklamal. Pro mladíka vychovaného západní civilizací je i tohle hodně těžký úkol. Až na místě ale Amir zjistí, že aby ho mohl splnit, bude muset překonat sám sebe...

Jedenáctiletá Parvana žije se svou milující rodinou v afghánském Kábulu, v roce 2001 plně ovládaném Tálibánem. Doprovází otce při jeho snahách zajistit rodinu, umí číst a psát a dokáže dokonce vyprávět starobylé příběhy, které ji naučil. Ty jí v tomto okouzlujícím snímku o lásce k rodině a ohromné statečnosti malé dívky v přísně mužském světě pomáhají vzdorovat okolní nespravedlnosti. Její otec je totiž brzy neprávem uvězněn. V chlapeckém přestrojení a za pomoci stejně maskované kamarádky se Parvana začíná o rodinu starat sama. Odmítá se přitom vzdát snu, že jednou budou všichni zase pohromadě. V pestrých sekvencích ploškové animace, kontrastujících s digitálně malovaným prostředím hlavní dějové linky, její příběh zrcadlí pohádkové vyprávění o pouti za strašidelným sloním démonem, které Parvana sdílí s bráškou Zakim a kamarádkou Shauziou.

Televizní reportérka Kim Baker je nespokojená se svojí prací . Proto přijme krátké angažmá jako válečný zpravodaj v Afghánistánu během operace Enruding Freedom, k malé radosti svého přítele Chrise, který rovněž velmi často cestuje po světě. V Afghánistánu je ubytovaná spolu s ostatními reportéry a spřátelí se zde s australskou korespondentkou Tanyou a Iainem, skotským fotografem působícím na volné noze. I přes mnohá nebezpečí Kim zůstává v Afghánistánu měsíce a roky - nehledě na své původní profesní zařazení. Ačkoliv její postavení ženy představuje riziko ve společnosti, která přisuzuje ženám omezenou roli, využije tuto skutečnost jako výhodu, když se jí podaří pronést pod svojí burkou kameru na náboženskou demonstraci, z níž pořídí reportáž. Když je jednoho dne Iain unesen během svých cest po venkově, použije Kim všech svých místních zdrojů a kontaktů k akci na jeho záchranu...

Bitvami zocelený desátník Chris Merrimette se staví do čela jednotky, která má za úkol zásobovat odlehlou základnu na hranici Tálibánem ovládaného území. Během cesty skrz nepřátelskou provincii Hilmand je ale jednotka zastavena americkým námořnictvem a dostává nové, důležitější zadání: pomoci afghánské ženě, která je známá svým odporem k Tálibánu, uprchnout ze země. Bez tanků a podpory ze vzduchu se jednotka musí probít napříč válkou zničenou zemí a dovést ženu do bezpečí.

Příběh o diplomatovi a agentovi národní zpravodajské služby, kteří na cizí půdě bojují a riskují své životy, aby zachránili korejská rukojmí unesená na Blízkém východě.

Symbolická drama o putování kanadské novinářky afghánského původu, Nafas, do rodné země. Nafas ještě jako malá holka její rodina z politických důvodů odvedla do Kanady. Její sestra však vyrůstala v Afghánistánu. Po tom, co kvůli nášlapné Mine ztratila obě nohy, chystá se v den posledního zatmění slunce v 20. století spáchat sebevraždu. O svém úmyslu se v dopise svěří sestře, která se proto podujme na nelehké překročení íránsko-afghánských hranic. Za každou cenu chce sestře v její činu zabránit, ale cesta k ní složitá. Jako žena nemůže v Afghánistánu cestovat sama, proto podplatí šoféra, aby ji vydával za svou manželku a zahalená v burke nasedne spolu s jinými ženami na korbu jeho auta. Takto putuje vyprahlou krajinou zdevastovanou mnohaletými boji se Sovětským svazem, následnou občanskou válkou a politickou tyranií..

National Geographic nás po několikáté zavede do nebezpečných končin tohoto světa. Restrepo nespustí oči z amerických vojáků v afghánském údolí Korangal, ve kterém hlavní tvůrci filmu strávili rok svého života. Film amerického žurnalisty Sebastiana Jungera a britského fotografa Tima Hetheringtona získal cenu poroty za Nejlepší dokumentární film v Sundance.

V únoru 2009 přijíždí na základnu Armadillo v jihoafghánské provincii Helmand skupina dánských vojáků v doprovodu dokumentaristy Januse Metze. Ten zde společně s kameramanem Larsem Skreem celých šest měsíců sleduje, jak probíhá život mladých vojáků necelý kilometr od tálibánských pozic. Výsledkem jejich práce je strhující a navýsost autentické válečné drama, které bylo na letošním festivalu v Cannes po zásluze odměněno hlavní cenou v Týdnu kritiky. V Dánsku vzbudil snímek bouřlivé reakce ohledně kontroverzního chování některých vojáků během přestřelky s bojovníky Tálibánu. Při natáčení této napínavé, brilantně sestříhané a vizuálně vytříbené sondy do psychiky mladých mužů uprostřed nesmyslné války, jejímiž oběťmi jsou především místní vesničané, tvůrci nejednou riskovali svůj život. Ještě znepokojivější než scény, kdy kulky tálibánců sviští kolem jejich kamery, jsou však záběry mladých vojáků, snažících se každý po svém vyrovnat se situací, při níž jde o holý život.

Pohled na události, které vedly k útoku Talibanu na mladou pákistánskou školačku Malalu Júsafzaiovou za její projev o vzdělávání dívek, a na jeho následky, včetně jejího projevu v OSN.

Na základě skutečných událostí vzniklo strhující drama, zachycující zásadní okamžiky občanské války v Afghánistánů v době, kdy se město Kandahár dostalo do područí teroristů z hnutí Tálibán. V létě roku 1995 odlétá ruské transportní letadlo Il-76 z Istanbulu do afgánského města Bagrám, kam veze munici vládním silám. Když se letoun dostane do vzdušného prostoru Afghánistánu, je kapitán Ivanovič přinucen pilotem tálibánské stíhačky k přistání na letišti v Kandaháru kvůli kontrole nákladu. Pětičlenná posádka ruského letounu je uvězněna a neustále střežena ozbrojenými teroristy. Měsíce v kamenném vězení plynou a Rusové stále nevědí, co s nimi bude. Ruská strana marně jedná o propuštění pilotů a ti mají strach, že budou podříznuti jako ovce. Po více než roce zajetí však konečně přichází šance, jak se z vězení dostat. Rusové na letišti opravují pneumatiku u svého stroje a v době, kdy se Tálibánci modlí, unesou vlastní letadlo...

Dokument Zelené barety je velmi blízké zachycení konce nejdelší americké války, představující ty, kterých se dotkla nejvíc, a to z pohledu Američanů i Afghánců. Film je postavený na několika osobnostech a na dokumentárním přístupu a slouží jako detailní záznam zvratu v americké i afghánské historii i jako emocionální připomínka toho, co válka skutečně obnáší. Varování: tento dokument zahrnuje explicitní válečné scény.

Andrea Rosso, an agent of Italian foreign intelligence service AISE, undertakes risky missions in Afghanistan and Lebanon.

Afghanistan is at a crossroads between traditions and a contemporary lifestyle.