Klíčové slovo Matador Bullfighter

Jsme diváky taneční kreace souboru Piny Bauschové. V hledišti sedí dva muži: jeden pláče, druhý se dívá. Touto symetrií, zprvu absurdní, posléze logickou, začíná film. Od prvního obrazu víme, že budeme sledovat dva příběhy, které se protnou v tomtéž stavu čekání. Mladý ošetřovatel Benigno už několik měsíců pečuje o mladou tanečnici Alicii, která po nehodě upadla do kómatu. Zamiloval se do nehybné a němé mladé ženy, vypráví jí o všem, co dělá. Na téže klinice potká svého souseda z divadla. Marco je spisovatel, přítel toreadorky Lydie, která je rovněž v kómatu poté, co ji nabral na rohy býk. Oba muži čekají, zda se ženy probudí: jeden tajně miluje dívku, jež by za normálních okolností byla pro něj nedosažitelná, druhý nemusí svou lásku skrývat, ale tuší, že je ztracená. Jeden věří a doufá, druhý pochybuje. Almodóvar přechází od jednoho ke druhému zaznamenávaje banální rituály nemocniční péče, než dospěje k překvapivému rozuzlení.

Pohledná Sylvia pracuje jako šička spodního prádla v továrně rodičů svého přítele Jose Luise. Má dva mladší sourozence, její otec utekl od rodiny a matka ve snaze uživit sebe i děti pracovala jako striptérka a příležitostná šlapka a nyní provozuje noční bar. Kvůli tomu má Jose Luis problémy s prosazením své dívky u rodičů, především jeho matka nechce kvůli špatné minulosti Sylviiny matky o nevěstě svého syna ani slyšet. Aby pár rozeštvala, najme urostlého prodavače šunky Raula Gonzaleze, který pro její továrnu nafotil reklamní kolekci prádla, aby dívku svedl. Mladý Raul je však až příliš krásný, španělské slunce moc horké a vášně a touhy žen nezkrotitelné.

Děj se odehrává počátkem třicátých let dvacátého století v malém španělském přístavním městečku Esperanza. Zde se objeví záhadný námořník Hendrick van der Zee, jediný člověk na palubě své lodi. Do něj se zamiluje Pandora, krásná operní pěvkyně, která je zvyklá na obdiv a lásku mužů, ale sama je skutečně zamilovaná poprvé až do Hendricka. Brzy se dozvídá, že Hendrick není obyčejný muž a ani jejich láska nebude mít na růžích ustláno.

Bývalý špičkový matador Diego Montes vede v Madridu školu pro toreadory. Zabíjení v aréně mu chybí, tak moc, že tuto posedlost a vášeň obrací do vztahu k ženám. Diegův žák Ángel (Antonio Banderas) je citlivá duše vychovávaná matkou, náboženskou fanatičkou. Aby dokázal svému učiteli mužnost, pokusí se Ángel znásilnit Diegovu snoubenku.

Stan a Ollie pracují jako soukromí detektivové. Jejich poslední případ je zavede do Mexika. Sice se jim podaří vypátrat zmizelou podvodnici, ale vzápětí se musejí sami ukrývat před vzteklým manažerem, kterého kdysi omylem dostali do vězení. Stan se proto v nouzi začne vydávat za španělského toreadora dona Sebastiana. Hvězda býčích arén, která je Stanovi k nerozeznání podobná, má nastoupit proti těm nejzuřivějším býkům. Jenže skutečný don Sebastian se kdesi zdržel a zápasy už začínají...

Jacinto, bývalý toreador, který žije v bídě se svým synovcem Pepotem, dostane dopis, v němž je mu připomínáno, že se podle dohody z před několika dny musí zúčastnit býčího zápasu, který se má konat téhož dne odpoledne.

Neúspěšný venkovský toreador přichází do Barcelony, aby se stal uznávaným a bohatým zpěvákem Juanem Bautistou. Podle něj mu k tomu stačí málo – přesvědčit věhlasného impresária Francisca Carbonella, aby ho na zkoušku angažoval do svého kabaretu. Promotér neodbytného umělce dlouho odmítá, ale nakonec souhlasí s týdenním kontraktem, pod jednou podmínkou – Juan musí během tří dnů svést Olimpii, nejkrásnější a nejnepřístupnější ženu celé Barcelony, mladičkou krásku, která láme mužům srdce na potkání a bohatne z dárků, kterými ji jen za její sliby přízně slepě zahrnují...

Andrés Roca Rey (1996) patří mezi největší toreadorské hvězdy současnosti a těší se oblibě u publika tradiční hispánské koridy. Detailní, esteticky podmanivá sonda do jeho mistrovství zobrazuje přípravné rituály, honosné kostýmy, budování zvýšené pozornosti před výkonem i reflektivní rozhovory s kolegy toreadory. Jádrem filmu je však Rey přímo v ringu s býkem v až symbolicky dualistické situaci setkání trénovaného, racionálního člověka se zvířecí divokostí. Explicitní zobrazení násilí páchaného v této kontroverzní tradici vyvolává otázku, zda je původcem brutality koridy zvíře, nebo člověk samotný.